Psí nadělení

(aneb bylo nás pět …)

foto J. Šimeček + autorka

 po narození

          Již více než 12 let odchováváme v naší chovatelské stanici Kaveta Bohemia štěňátka malých oranžových špiců. Když si člověk myslí, že by ho nemělo již nic překvapit tak ouha, překvapí.

            Naše Gábina se už pěkně kulatila, bříško měla jako malý míč, dle mého odhadu tak tři štěňátka. Tatínka jsme vybrali moc pěkného s tituly Interchampion a Český šampion. Termín porodu se blížil. Ráno nic netušící jsem odcházela do práce a jelikož pracuji nedaleko, tak vždy za poledne jsem jezdila kontrolovat, zda se štěňátka nechystají na svět.

V úterý 3. prosince tomu bylo zrovna tak. Již když jsem v poledne vešla do domu, bylo ticho, žádné ťapání tlapiček, když jsem vešla do kuchyně, kde Gábina měla svůj pelíšek, přivítalo mě tiché kníkání a mlaskání štěňátek  a ustaraný ale hrdý pohled naší Gabči. U cecíků se tísnilo pět malých desetidekových "slepých myšek". Naše statečná Gábi je porodila úplně sama, štěňátka vybalila z obalů, překousala pupeční šňůru, štěňátka osušila a všechno po porodu „uklidila“. Zůstala jsem stát v úžasu a slzy se mi hrnuli do očí. Narodili se nám čtyři psí kluci a jedna psí holčička. Pojmenovali jsem je: Jonášek, Jožínek, Julián, Jurášek a holčičku Johanka. Jelikož "pěti štěňátkový vrh" je na fenku malého špice opravdu příliš mnoho (obvykle bývají 2-3 štěňata), čekalo nás mimo velkých radostí také dost starostí. Když bylo štěňátkům 10 dní, tak jsem je začala přikrmovat, nejdříve z lahvičky pili mléko pro štěňata, pak od dvou týdnů, když otevřeli oči, tak začali lízat tvaroh z misky, syrové škrábané maso atd... No řeknu Vám, zapatlaní jsme byli všichni. Protože chodím do práce, tak jsem si musela vzít "mateřskou dovolenou".

Čas běžel, štěňátka rostla, užili jsme si s nimi spoustu legrace a štěněcích her.

V současné době jsme již "bezdětní", štěňátka jsou již u svých nových pánečků a dostáváme zprávy jak se mají a jak rostou. A my relaxujeme a těšíme se na další….

             malý a velkýbylo nás pět